Zádušní mše za kněze

1., 2., 9., 24. a 31. 10. 2021
Jednou z pravd naší víry je existence života „po smrti“, tedy stav lidské duše po odchodu z tohoto světa. Každý člověk je Bohem povolán k stavu věčné blaženosti (stvoření člověka do ráje), o niž může přijít svobodným rozhodnutím pro myšlenky, slova a skutky, které nejsou v souladu s Boží vůli (ta je zjevena v Bibli). Rozhodujícím pro to, v jakém stavu bude lidská duše po smrti, je tedy okamžik, kdy tento svět opouští. Nejde tedy o počet dobrých či špatných skutků, ale o permanentní návraty do stavu bez hříchu, kterému říkáme „stav Boží milosti“. Nebe (ona blaženost) není tedy samozřejmostí, pomoci můžeme svým zemřelým i po smrti: pokud někdo nenarušil Boží řád vážným způsobem a v tomto stavu opustil svět (to je stav zatracení, tedy peklo tahle závorka mi sem nesedí, to, co je zde popisováno, není přece stav zatracení, rozumím-li tomu dobře… Stavem zatracení je narušení Božího řádu vážným způsobem (?)), z očekávání nebe (očistec) mu můžeme pomoct modlitbou, dobrým skutkem a nejlépe mší svatou. V Bubenči se takto postupně modlíme za všechny kněze, kteří u Sv. Gotharda sloužili.