6. 4. 2022

Biblický večer

141. ZÁPALNÉ A POTRAVINOVÉ OBĚTI
Leviticus, kap. 1 a 2

Předchozí biblická kniha Exodus končila ustavením bohoslužebních prostor a časů, které mají Božímu lidu nejen připomínat, že existuje Bůh, ale také postavení člověka vzhledem k Bohu: aby se nestavěl na Jeho úroveň, je potřebné pravidelně vnímat a uznávat jak svou vlastní slabost, tak i Boží velikost. Přinášení obětí u Židů tak není pouhým rituálem ani snahou o získání přízně božstev, jakousi úlitbou, jako tomu bylo u jiných náboženství včetně egyptského anebo u pohanů, které naleznou po svém vstupu na kananejské území. Jejich víra má vycházet z osobní zkušenosti a osobního vztahu k Hospodinu – oběť je dobrovolným odříkáním ze strany člověka, jímž dává najevo jednak to, že všechno, co má a čím disponuje, je darem od Boha, a jednak to, že na všem, co mu pomáhá udržovat život (a to jsou především potraviny včetně masa z dobytku), se nesmí stát závislým. Zákony o celopalu, tedy o oběti, kdy se obětované zvíře celé odevzdá Bohu (čili člověk si z něho nenechává pro sebe nic) i o obětech potravinových, přesněji určují, jak se mají tyto oběti vykonávat.

Copyright © 2018 - 2022 Farnost sv. Gotharda
Všechna práva vyhrazena.