Biblická hodina na faře

230. MOJŽÍŠOVA PÍSEŇ

Deuteronomium, kapitola 32

V blízkosti Jordánu zaznívá dlouhá píseň, vložena do úst starému a umírajícímu Mojžíšovi. Jde o diptych s písní, která byla Hospodinu zazpívaná po přechodu Rudým mořem a zázračné záchraně Izraelitů před pronásledujícími Egypťany. Jako by se i literárně propojovaly dvě důležité události na začátku a na konci putování pouští, přičemž tentokrát jsou účastníci bohoslužebné písně už potomkové těch, kteří Egypt s Mojžíšem opouštěli. Píseň je evidentně pozdějším doplněním jinak jednotného textu Deuteronomia: jde o shrnutí vzájemného vztahu mezi Hospodinem a jeho lidem: vzpoura lidu musí být vždy potrestána, protože se ale vykonavatel rozsudku proviňuje vůči Bohu ještě více, nakonec se tento trest obrací proti němu, zatímco vyvolený lid odchází jako vítěz. Vše se odehrává tajemně v Božím nitru, do kterého nemůže nikdo proniknout.

Jste zváni ve středu 11. 6. po mši svaté (18:15) na faře u svatého Gotharda.