Páteční nešpory

Latinsky se této večerní modlitbě říká vesperae, což nám přiblíží i vysvětlí vznik českého zkomoleného názvu. Podle úctyhodné tradice tvoří spolu s ranní modlitbou (latinsky nazývanou laudes, tedy chvály) jakousi osu každodenního duchovního života nejen kněží a řeholníků, ale každého věřícího člověka. Smyslem společných nešpor není jen recitace žalmů a předkládání přímluv Bohu na závěr dne, ale především poděkování za všechno, co jsme během dne od Hospodina obdrželi, a prosba za odpuštění toho, čím jsme se provinili, a to nejen individuálně, ale i jako společenství, jako církev. V textech hymnů, které často vycházejí z historických literárních pramenů církevních otců, se proto často objevuje myšlenka Ježíše Krista jako světla, které nezhasíná, ale dává všem naději i pro nový den. V dubnu opět pokračujeme modlitbou nešpor každý pátek v 17 hodin.