Služba v kostele

Myslím, že následující slova nevyjadřují pouze mé pocity, ale názor většiny. S ochotou udělat nějaký dobrý skutek a pomoct nuzným to není až tak špatné, jak se někdy zdá nebo i tvrdí. Mnozí lidé stále v sobě nosí přesvědčení, že pomáhat se má. Jde ale většinou o jednorázovou pomoc. Možnost svobodně cestovat a plánovat si některé události třeba i na poslední chvíli však skýtají obrovskou variabilitu v osobním rozhodování, a tak mnohem méně než v minulosti se dnes setkáváme s ochotou k dlouhodobému závazku, včetně pomoci nejbližším, nemluvě o církvi. Vzít si někoho nebo něco na starost totiž znamená vtěsnat do svého každodenního programu zodpovědnost. Nikdo místo mě to neudělá, někde a někdy zkrátka musím být. Je proto určitě nejen chvály, ale i díků hodné odhodlání mladého páru, který ochotně kývl na prosbu o dlouhodobou službu pro náš kostel. Anička a Peter PÁLENÍKOVI:


Vždy som tak trošku tajne v kútiku duše túžil mať na starosti kostol, pripravovať veci na svätú omšu, listovať v misále... Avšak vždy som to zažil len z pozície miništranta u nás v dedine - pomohol som pánovi kostolníkovi po omši odniesť kalich a misku, knihy a konvičky, pred omšou som niekedy skontroloval, či je nalistované to správne čítanie, ale nikdy som to nemal na starosti celé. Lepšie povedané, až do chvíle, keď nás s mojou teraz už manželkou Aničkou oslovil otec Miloš, že hľadá pomocníkov k bubenečským kostolníkom. Po istej dobe zvažovania sme sa na to spolu dali. Dostali sme (obrovské) kľúče od kostola a skvelí kostolníci manželia Zdeněk a Věruška Kopkoví nám boli a stále sú so svojimi skúsenosťami dobrí učitelia. Postupne nás spolu s otcom Milošom zaučili a dostali sme sa do toho. Napokon nás čakala "skúška" - mali sme Kopkových zastúpiť počas svätých omší v lete, keď boli na chate. Túto neformálnu skúšku sme zvládli. Po lete sa pridala ešte druhá nedeľná omša o 10:30, ktorú sme dostali na starosti. Odkedy sme sa na túto službu dali, ubehli už takmer 3 roky. Dnes sme s Aničkou zodpovední okrem neďeľnej omše ešte za večernú piatkovú omšu. S Kopkovými sa nám veľmi dobre spolupracuje, pretože sú veľmi ústretoví a vždy keď sa dohodneme, nás zastúpia a pomôžu nám, keď musíme odísť mimo Prahu. Takisto sa aj my snažíme pomôcť im, keď majú nejaké svoje povinnosti. Kostolnícka služba je veľmi zaujímavá, ale je to aj obeta. Človeka to naučí lepšie chápať omšu, čo sa tam deje, prečo sa to deje, objaví pritom "zákulisie" kostola, a spozná sa z rôznymi kňazmi, keď zastupujú otca Miloša. Momentálne sme trošku viac zaneprázdnení, pretože máme doma čerstvo narodeného synčeka Peťuška (ten menší na fotke), ktorý nám dokáže veľmi rýchlo a nepredvídateľne zmeniť plány. Napriek tomu sa budeme snažiť prísť vždy včas a splniť si svoju službu, s ktorou nám možno raz aj on pomôže.



Copyright © 2018 Farnost sv. Gotharda
Všechna práva vyhrazena.