• Domů
  • O farnosti
  • Bohoslužby
  • Aktuality
  • Kontakty
  • Aktivity
  • Fotogalerie
  • Farnost sv. Gotharda Praha 6 - Bubeneč

    „Církev zavrhuje hřích, protože musí říkat pravdu, ale zároveň toho, kdo se považuje za hříšníka, objímá a zahrnuje nekonečným Božím milosrdenstvím.“

    Historie kostela

    Kostel svatého Gotharda v Bubenči je drobnější církevní stavba, vystavěná v klasicistním stylu. Jedná se o jedinou sakrální stavbu tohoto druhu na území Prahy. V sousedství kostela stojí bývalá škola a bývalá radnice (nyní obchodní akademie). V bezprostřední blízkosti je též legendární hospoda Na Slamníku. 

    I když nevíme nic bližšího o první sakrální stavbě na území Ovence (Bubenče), zasvěcení bubenečského kostela svatému Gothardovi je poměrně silným důkazem toho, že to bylo poměrně brzy, jelikož úctu k tomuto světci do našich zemí přinesli benediktinští mniši z Niederaltaichu (kde byl Gothard opatem), kteří tvořili první osídlení nedalekého břevnovského kláštera (993) a kromě jiných založili také klášter na Ostrově u Davle (999). Je tedy velmi pravděpodobné, že zde (možná na stejném místě, jako stojí dnešní kostel) stávala prostá kaplička, u níž se ovenečtí modlili. Jakkoli jde pouze o dohady bez historického podkladu, zbožnost místních lze vyvodit i z toho, že někde nedaleko dnešního Krupkova náměstí stával dvůr, kde se ve 12. století narodil a vyrůstal blahoslavený Hroznata, pozdější opat premonstrátského kláštera v Teplé. 

    První zmínky o existenci kostela jsou již z roku 1313, kdy byl zdejším farářem jakýsi kněz Vlk.

    I když byl bubenečský kostel jednoznačně farním již počátkem 14. století, historické listiny jej jako farní poprvé zmiňují roku 1352. Jeho podobu nemáme nikde zachovanou, nicméně lze s jistotou tvrdit, že šlo o románskou stavbu (snad rotundu), podobnou ostatním, které se v okolí Prahy v té době nacházely.

    Nevýhodou obce Ovenec se velmi záhy stala její geografická poloha: na cestě od řeky k Pražskému hradu se musely přes obec, která navíc ležela hned u královské obory, skýtající dostatečné množství zásoby dřeva i zvěře, přesouvat všechna vojska táhnoucí na Prahu. Není proto divu, že obec často pustla v důsledku válečných škod a zdejší katolická farnost postupně ztrácela na významu.

    Když si ovenecký kostel navíc vybrali husité jako svůj svatostánek, v němž se konaly bohoslužby pod obojím (jelikož Ovenec nebyl součástí Prahy, nevztahoval se na něj papežský interdikt z roku 1415), vyvolala místní obec nelibost u katolické vrchnosti. V květnu 1420 se u ovenecké obory utkal Jan Žižka z Trocnova s oddíly Jana z Michalovic a po vítězství husitů Žižkovi lidé zcela vypálili většinu stavění a kostel dokonale vyplenili. Farnost se stala nefunkční, kostel nepoužitelný, a tak v roce 1421 byla bubenečská farnost sv. Gotharda úředně zrušena a kostel zcela zpustl.  

    Ke konci 17. století se kostel sv. Gotharda (v původní, nedochované podobě) už opět používal, jistou dobu jej spravoval hlavní pražský farář od Matky Boží před Týnem. Dokládá to zápis v bubenečské matrice (dnes ztracené) z roku 1685 o pohřbu vedeném z bubenečského kostela. Libocký kostel, odkud byla svatogothardská farnost chvíli spravována, byl opraven a administrace tamní fary obnovena až roku 1702. Zasloužil se o to nejvyšší purkrabí Českého království Hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka.

    Téhož roku se osada v Ovenci (nyní Bubeneč) stala filiálkou libocké farnosti i s kostelem sv. Gotharda. Tento stav však trval pouze do roku 1738.

    Husitské války zasáhly do historie farnosti a na více jak tři století se farní život zastavil. Zdejší lokalitou procházela četná vojska, obléhající Prahu, takže k plenění došlo jak během třicetileté války, tak i v letech 1741 a 1742.

    Bubenečská farnost byla tenkrát přifařena k farnosti libocké a později k Bohnicím. Farnost u zbytků starého kostela byla obnovena v roce 1786 a záhy vznikla iniciativa pro výstavbu nového kostela s původním zasvěcením sv. Gothardu.

    Historie stávajícího kostela sv. Gotharda v Bubenči začíná v roce 1800. Iniciátorem zbourání starého a výstavby nového chrámu byl pravděpodobně Hrabě František Kager ze Štampachu, tehdejší nejvyšší purkrabí Českého království. Právě on totiž vyzval zemské stavy k vypracování nového plánu kostela, protože ten starý již byl „těsný, tmavý a jen dřevěným stropem opatřený“.

    Zemské stavy jeho výzvy uposlechly, a ještě téhož roku předložily stavební plán statním úřadům ve Vídni. Těm se však nový návrh nezamlouval: navržené rozměry jim připadaly nedostatečné, vyžadovaly jeho rozšíření alespoň na kapacitu poloviny obyvatel tehdejší bubenečské osady, což činilo 537 duší. Zvláštní je, že Vídeň rovněž kritizovala nízký rozpočet, protože podle ní nelze za tak nízký peníz vystavět dostatečně uctivý svatostánek. A tak byl rozpočet navýšen o 878 zlatých a dosáhl tak celkově téměř 6000 zlatých.

    Když tedy bylo sesbíráno dostatek peněz a císařské stavební úřady ve Vídni souhlasily se stavbou nového kostela v Bubenči, došlo v dubnu 1801 ke stržení starého a již několik dnů poté, přesně 4. května téhož roku byl slavnostně posvěcen základní kámen nového kostela. Stavba pokračovala velmi rychle. Podle dochovaných stavebních deníků vedl vlastní stavbu jakýsi mistr zednický z Podbaby jménem Matěj Šmaha, nikde však nebyl nalezen původní plán stavby s podpisem architekta či projektanta. Dodnes tedy neznáme jeho autora.

    Na neděli 18. října 1801 byla svolána velká slavnost a do Bubenče na kočáru přijel pomocný pražský biskup (sufragán) Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk (1749–1830), jenž nový kostel posvětil. Patronem nadále zůstal původní světec, svatý Gotthard, biskup z Hildesheimu. Původně se u kostela sv. Gotharda nacházel i hřbitov, ten byl zrušen v roce 1888.

    Nepříliš vhodné místo s nestabilním podložím způsobilo, že stavba byla už v roce 1810 opravována a také upravována Josefem Zoblem, k dalším úpravám došlo v roce 1861. V roce 1870 byly ve věži osazeny hodiny, které financoval rytíř Adalbert (Vojtěch) Lanna.

    Původně se u kostela sv. Gotharda nacházel i hřbitov, ten byl zrušen v roce 1888.

    O farnosti

  • Historie kostela
  • Kostel na historických fotografiích
  • Svatý Gothard
  • Historie kněží ve farnosti
  • Duchovní servis
  • Farní list Gothard
  • Propagace farnosti
  • P. Michal Kimák
  • Novinky

    Letní pořad bohoslužeb

    31.8.2018

    Středa a pátek v 17:30, neděle pouze v 9:00.

    Více »

    Příprava na manželství od 17:30

    21.8.2018

    Večer pro všechny, kteří uvažují o vstupu do manželství v naší farnosti nebo v našem kostele, i když možná ještě neznají přesný termín svatby.

    Více »

    Farní pouť 2denní

    18.8.2018

    Po stopách sv. Gotharda.

    Více »

    Nešpory 17:00

    17.8.2018

    Každý pátek přede mší svatou, pokud v tom čase není jiná modlitba.

    Více »
    Archiv novinek »
    stránky vytvořeny službou
    skvělýweb.cz