Patron farnosti

Liturgická připomínka: 5. května

Rok úmrtí: 1038

Patron: zedníků, proti dně a revmatismu, proti dětským nemocem, při těžkém porodu, ochránce proti blesku

Atributy: biskupská berle a mitra, drak, model kostela, kříšení mrtvého

Narodil se roku 960 v Reichersdorfu v pasovské diecézi v Bavorsku. Jeho otec hospodařil na pozemcích blízkého kláštera Niederaltaich. V klášterní škole získal první vzdělání a stal se oblíbeným pro svou inteligenci i dobrotu srdce. Tam si ho také všiml při své návštěvě solnohradský arcibiskup Fridrich a vzal ho k sobě. Zajistil mu další vzdělání a po vysvěcení na podjáhna Gothard biskupovi dělával průvodce. Na přání představených z kláštera Niederaltaich ho biskup poslal zpět jako jáhna. V tomto původně benediktinském klášteře byla zatím uvolněná kázeň a mniši žili po způsobu kanovnických kolegiátních kapitol. Z popudu vévody Jindřicha byla r. 990 znovu zavedena kázeň původní benediktinské řehole a opatem se stal Erchanbert. Gothard složil sliby a stal se vzorným řeholníkem, zatímco část mnichů, odvyklá přísnému životu, klášter opustila.

Gothard byl horlivý v práci, vytrvalý v rozjímání, zbožný, k sobě přísný a shovívavý k druhým bratrům. V každém jeho jednání byla pokora i důstojná vážnost. Všichni prý k němu chovali lásku a úctu. Opat jej velmi brzy ustanovil převorem a od pozdějšího světce biskupa Wolfganga přijal kněžské svěcení.

Když se po několika letech opat Erchanbert rozhodl pro potíže stáří abdikovat, byl jeho nástupcem jednohlasně zvolen Gothard. Ten se ale po nějakou dobu zdráhal úřad přijmout, až na naléhání biskupa se podvolil prosbám bratrů a opatskou hodnost přijal. Jeho působením klášter Niederaltaich vzkvétal jak po stránce duchovní a vzdělanosti, tak i po stránce hospodaření, udržování krajiny. Na blízkém lesnatém kopci společným úsilím vystavěli mniši tvrz s chrámem Panny Marie a věnovali se i výchově mládeže.

Zbožný vévoda Jindřich, když se stal německým králem, v roce 1005 poslal Gotharda do kláštera v Hersfeldu, protože těžce nesl tamní úpadek řeholního života. Mniši žili světsky a v přepychu ve zvláštních domech, proti všem pravidlům řádu. Gothard mnichy svolal a s vážným napomenutím k nim promluvil o nezbytné obnově. A také o tom, že kdo se nebude chtít pravidlům řehole podřídit, bude muset odejít. Většina jich raději odešla. Gothard však vedl klášter tak dobře, že se prý převážná část nespokojenců s lítostí vrátila. Opata poslouchali a on za sedm let klášter velmi zvelebil. Pořádek byl poslán udělat i v Tegernsee. V obou klášterech ustanovil představené a pak se vrátil do Niederaltaich.

Po smrti biskupa v Hildesheimu byl na přání císaře Jindřicha II. 30.11. 1022 Gothard vysvěcen na biskupa a ve svých 62 letech se ujal hildesheimské diecéze s mladickou horlivostí. Stavěl a zveleboval chrámy, rozšířil biskupský chrám a v diecézi prý za jeho vedení také vzniklo kolem třiceti nových klášterů. Věnoval se dětem a mládeži, největší péči věnoval mládeži z chudých rodin.

Při všech úkolech, které si předsevzal, neztratil na laskavé a veselé povaze, kterou byl blízký všem lidem. Až do posledního roku života velmi přísně zachovával 40denní půst. Práce s láskou, ukázněnost a modlitba s postem bylo to, čím přetvářel svět kolem sebe. To má možnost každý.

Poslední dny svého života Gothard strávil v rozjímání a předvídaje svou smrt, rozloučil se se svým duchovenstvem. Na počátku slavení Nanebevstoupení Páně zemřel ve věku 78 let. Pochován byl v hildesheimském chrámu.