Modlitba za svět

Co může udělat pro mír ve světě obyčejný člověk? Nic? Jen čekat, co udělají vlády světa a jak budou reagovat jednotlivé národy na různé národnostní nebo náboženské konflikty? Něco přece jen udělat můžeme. V několikaletém projektu Modlitba za svět putujeme doslova po celém světě: každé první pondělí v měsíci v 17:30 je u Sv. Gotharda sloužena mše za určitou zemi, po níž následuje přednáška a krátká diskuse, ukončena představením státní hymny. Celý měsíc se pak společně i osobně modlíme na úmysly, týkající se této země. Chceme prosit Boha za bezpečný svět, aby byl místem života nejen pro nás, ale i pro ty, kteří se teprve narodí.

3. únor 2020 – 1. březen 2020: Albánie

Albánie se nachází na jihovýchodě Evropy v oblasti obecně nazývané Balkán. Právě tento název je často spojován se složitou minulostí; o čtvrt století dříve zde probíhaly krvavé etnické konflikty, od pádu komunismu zde docházelo k častým rozpadům států. V mnohých případech však historické problémy sahají daleko za hranice 20. století. Právě Albánie je v tomto ohledu velmi specifickou zemí. Ačkoli v raném středověku šlo o křesťanskou zemi, kde se o vliv přelo západní a východní křesťanství, později se sem však dostali osmanští Turci, kteří zemi islamizovali. Ani po osamostatnění země se problémy nevyřešily, svobodu rychle nahradila italská a pak německá okupace. Po druhé světové válce navíc nastoupil tvrdý komunistický režim, který zemi zcela odříznul od okolního světa. Na rozdíl od Afghánistánu, který se potýká s extrémní chudobou a válkou, je břímě Albánie především historické. Problémy se týkají nejen soužití náboženství a kultur a soužití s ostatními balkánskými státy, ale i přechodu k demokracii, který komplikují dlouhodobé problémy s korupcí a výskyt nekalých obchodních praktik. V současnosti se země také vzpamatovává ze zemětřesení, které zemi postihlo v listopadu 2019. I v Albánii tedy najdeme různé problémy, za jejichž řešení se můžeme v následujícím měsíci modlit.

Vojtěch Greger

Podle tradice na území dnešní Albánie ohlašoval evangelium už sv. Pavel, jenž měl
pobývat i v dnešním městě Drač (= 
Durrës). Toto město se také stalo prvním albánským biskupským sídlem již v prvním století. Křesťanství se do země dostávalo dvěma směry: na severu žijící Ghegové přijali křesťanství v římském (latinském) ritu, zatímco Toskové na jihu byli christianizováni v byzantském (řeckém) obřadu.

Po bitvě u Drinopolu (1365) se do Evropy dostali osmanští Turci, kteří v 15. století zcela ovládli rovněž albánské území. Pro zdejší křesťanství začalo silné pronásledování, jež se záhy projevilo v poklesu počtu věřících i v zániku křesťanských chrámů. Mnozí Albánci hromadně konvertovali k islámu. Po získání nezávislosti na Osmanech roku 1912 byly náboženské skupiny v Albánii víceméně spojeny ve formování své národní identity a obě světové války, do nichž byla Albánie zatažena, ještě více posilnily nedůvěru Albánců v zahraniční mocnosti. Okupace jejich země katolickou Itálií (1939-1944) navíc bezesporu napomohla komunistům k převzetí moci v zemi, kteří roku 1967 Albánii ústavou prohlásili prvním ateistickým státem ve světě. Občanům bylo pod přísným trestem zakázáno praktikování jakéhokoli náboženství. 

Po pádu komunismu v roce 1991 se sice ukázalo, že ateisté tvoří pouze 5 % obyvatelstva, nicméně většina obyvatelstva se hlásí k víře spíše tradičně, a nepraktikuje ji.

P Miloš

Další informace jsou v době 3.2.2020 - 1.3.2020 uvedeny na cedulích, umístěných v zadní části kostela.

 (albanie_-_primluvy1581340149.pdf)

6. leden 2020 – 3. únor 2020: Afghánistán

V Afghánistánu můžeme najít jedny z nejstarších známek civilizace na světě. Již šest tisíc let před Kristem zde žili lidé. Ve starověku se jednalo o důležitý region, kde se blízkovýchodní kultura mísila s vlivem Indie a Číny. Dodnes v zemi zůstávají artefakty a stavby připomínající tuto bohatou historii. Ale když se řekne jméno Afghánistán, většina lidí si dnes vybaví jen to, že tam snad probíhá nějaká válka. Málokdo si však uvědomí, že ozbrojený konflikt mezi USA (a jejich spojenci, včetně České republiky) a teroristickým hnutím Tálibán zde probíhá již 18 let, natož že v zemi skutečný mír nepanoval více než 40 let. Stejně jako si cizinec o Afghánistánu nevybaví mnoho příjemného, ani tamější obyvatelé za život nezakusí o moc více než jen chudobu, nemoc a násilí. Záměrem projektu Modlitba za svět je modlit se za zlepšení situace ve světě, a právě Afghánistán je zemí, kde je Boží pomoci potřeba ve spoustě ohledů. Ať už jde o skončení války, lepší soužití jednotlivých etnik, ukončení persekuce křesťanů či zlepšení obecných životních podmínek, za to vše se v nadcházejícím měsíci budeme modlit a třeba i díky našim modlitbám se z Afghánistánu opět stane ona země bohatá na kulturu, jíž byl dříve.

Vojtěch Greger

Oficiálním náboženstvím v Afghánistánu je islám, většina populace je tedy muslimská (přibližně 99,7 %). Existuje sice rovněž několik velmi malých komunit jiných vyznání, včetně křesťanů, sikhů, hindů a vyznavačů Baha'í, ale jejich počty se v posledních desetiletích výrazně snížily, protože obyvatelé prchají z Afghánistánu v důsledku válečných i náboženských konfliktů. Země je oficiálně islámskou (sunnitskou) republikou, proto vláda podporuje sunnitské islámské tradice, které jsou přítomné ve všech oblastech života, včetně politického a rodinného, i když ne každý Afghánec svou víru veřejně praktikuje.

Katolická církev je úředně přítomna pouze komunitou čítající cca 215 osob, vesměs zahraničních diplomatů anebo pracovníků. Jediným katolickým chrámem je kaple na italském velvyslanectví, jejíž zřízení bylo projevem díků afghánské vlády za to, že Itálie byla první západní zemí, která uznala jeho nezávislost. Proselytismus, tedy konverze muslimů na křesťanství je však přísně zakázán, proto není v zemi povolena jakákoli misijní činnost mezi místním obyvatelstvem.

Od roku 2002 sv. Jan Pavel II. pro Afghánistán zřídil tzv. misii sui iuris, tedy církevní administraci tamních katolíků, která podléhá přímo Svatému Stolci. V jejím čele stojí od roku 2015 italský barnabita Giovanni Scalese (* 1955).

P. Miloš

Další informace jsou v době 6.1.2020 - 3.2.2020 uvedeny na cedulích, umístěných v zadní části kostela.

 (afghanistan_-_primluvy1581340449.pdf)



Copyright © 2018 Farnost sv. Gotharda
Všechna práva vyhrazena.