Mše svatá pro děti

Plynně mluví anglicky a je úspěšnou moderátorkou Českého
rozhlasu, ale v kostele mezi ostatními matkami je jednou z nich.
Vlastně ne tak docela. Vážím si toho, že když jsem hledal někoho, kdo by mi
pomáhal s takovou otročinou, jakou je pravidelné tištění a kopírování
pracovních listů, jejich někdy otravné zakládání do desek či nekonečné
ořezávání pastelek, této služebné práce se nejen neštítila a nezalekla, ale
ochotně spolu s manželem Honzou se toho ujala. Eva KLIČKOVÁ:

Dětský smích do kostela patří

Kostel bývá vnímán jako místo klidu, tichého rozjímání s Bohem. Co si ale počít, když  jste přivedli na svět malého štěbetajícího tvora objevujícího svět? Má to snad znamenat, že do doby, než bude dítě schopné nerušit, se máte vzdát chození do kostela? Určitě ne. Jen bývá nasnadě vyhledat mši pro rodiny s dětmi a právě taková se koná neděli co neděli v kostele sv. Gotharda od 10:30.

Nejde sice o speciální „dětskou mši“, ale děti zde dostávají víc prostoru – můžou se zapojit do povídání páterem Milošem či s malým oslíkem, který spolu s nimi prožívá evangelium i kázání. Mohou si vybarvit pracovní list, seznámit se s dalšími dětmi a společně si v kruhu říct „Otčenáš“. Děti oceňují, že mají v kostele svůj čas, kdy je jim věnována pozornost. Postupně se seznamují, pamatují si jména, mohou společně chodit na hodiny náboženství, účastnit se akcí farnosti a nebýt jen „známými z kostela“, ale stát se skutečnými přáteli.

Pokud se v roli rodiče občas dostanete do situace, kdy nevíte, zda určité chování lze ještě akceptovat, vezměte si k ruce pravidla pro chování při dětských mších. Kartičku najdete v lavici.Dozvíte se, jaký typ hraček si děti mohou brát s sebou, proč se nehodí zacpávat jim pusu jídlem apod. Pro děti a rodiče, kteří si pravidla chtějí oživit, si páter Miloš v adventním čase připraví malé opakování. Porozumění pravidlům stvrdíme společným „otiskem“ palce na plátno a výsledkem budou čtyři památeční obrazy. Malý oslík teď na několik týdnů „zmizí“, ale už teď tušíme, že se něco nového chystá...

Součástí nedělních bohoslužeb pro rodiče s dětmi je i rozdávání pracovních listů a pastelek, přípravu těchto materiálů jsme si vzali s manželem na svá bedra a ořezávání pastelek se stalo už nedílnou součástí našich večerů. Jsem moc ráda, že nedělní mše pro rodiny s dětmi se těší takové přízni. Já sama se během této bohoslužby cítím v kostele velmi dobře, samozřejmě pokud zrovna v ten den nemají naše děti nadbytek energie, který potřebují ventilovat. Snažíme se je usměrňovat, aby co nejméně rušily, zároveň se jim snažíme jít sami příkladem. Ano, zvuková hladina bývá vyšší, než je v kostele zvykem. Pakliže se občas ozve něco hlasitějšího, nehroutíme se z toho. Letos v létě jsme s rodinou navštívili mši v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Neratově. Svatostánek byl plný rodin s dětmi, které neposeděly, naše děti nebyly výjimkou. Ve chvíli rostoucí nervozity mnoha rodičů pronesl tamní kněz Josef Suchár pro mě nezapomenutelnou větu: „Když se z kostela přestanou ozývat dětské hlasy, stane se kobkou.“ A nám všem rodičům se nesmírně ulevilo.