Dámský klub - aktivní seniorky
Léta mi rezonuje v hlavě myšlenka z jedněch exercicií: Křesťanství žité pro sebe není Kristovým učením. Kristus nežil pro sebe, ale svůj život dal za druhé. Stejně tak by nemělo být moje kněžství, ale ani naše farnost pouze pro sebe. Když jsme dokončovali rekonstrukci farního centra, tato myšlenka se mi znovu a znovu vracela: mělo by to být místo, kde se budou lidé rádi scházet, aby zde nacházeli inspiraci. A do toho přišla Václava HILBERTOVÁ s nápadem, který nešlo odmítnout:
Po otevření krásně zrekonstruovaného farního centra jsem se nabídla P. Milošovi, že bych ráda vedla skupinu lidí, kteří by se tu mohli věnovat výtvarným pracím. Souhlasil, a tak jsme se začátkem loňského školního roku začaly jednou týdně scházet.
V našem „dámském klubu“, jak si říkáme, zkoušíme různé techniky – plstění z vlny, háčkování, pletení, šití, výrobu květin z obalů od vajíček, výrobu adventních věnců, malé vánoční svícny, korálkové andělíčky a hvězdičky a teď nejnovější pletení z papíru.
Při práci si povídáme, a tak jsme už mohly poznat, co kterou z nás baví, kdo má psa a kdo kočku, jak pěstovat květiny doma i na zahradě, co vařit a péct, kam kdo cestoval, kdo kde pracoval anebo stále pracuje, co dělají děti, co čteme, prostě jak žijeme.
Na jaře přerušila naše schůzky koronakrize a teď na podzim znovu, tak jsme něco vyráběly doma – např. Jana napletla ponožky pro ležící klienty domova ve Staré Boleslavi (anebo Vendulka mikulášské propriety – pozn. otce Miloše), ale už jsme se sešly nad adventními věnci a těšíme se, že po Novém roce budeme moci fungovat normálně.
Zatím jsme jen čtyři, proto bychom uvítaly nové členy; nebojte se mezi nás přijít, naše schůzky jsou přátelské a příjemné :-).
Své výrobky chceme nabídnout i ostatním, komu by se mohly líbit, a když nám na ně a za ně někdo přispěje, peníze použijeme na materiál anebo poskytneme naší charitě na sociální projekty. A tak můžeme mít dobrý pocit, že jsme ještě někomu užitečné.