Návštěvy nemocných

To, čeho si na naší farnosti velmi považuji, je společenství. Protože k Bohu může jít člověk i jako jednotlivec, ale Ježíšovo učení nám všem ukazuje jistější a bezpečnější cestu, a tou je cesta skrze lásku k bližnímu: a ta se dá žít a praktikovat pouze s druhými. Nejednou se však stává, že mimo pozornost těch zdravých a silných jedinců zůstávají ti, kteří jsou již slabí, staří anebo nemocní. Přitom oni do našeho společenství patří ještě více! A tak jsem moc vděčný Bohu i vám všem za to, že je nenecháváme o samotě – za nás všechny je navštěvuje a přináší radost a úsměv Magdalena VODOVÁ. Když vám tedy zazvoní u vchodu a představí se, nebojte se ji vpustit, patříme k sobě… 

Moje babička je člověk, který mě inspiruje, motivuje, dodává odvahu. Vždycky jsem s ní ráda trávila čas, pokud mě zrovna nenutila uklízet a neučila mě zodpovědnosti, i když i zato jsem jí teď zpětně vděčná. I dnes ráda poslouchám její vyprávění, a také se rozčiluji nad jejími připomínkami. Zároveň ale sleduji, jak čím dál více potřebuje společnost a pomoc ostatních lidí, protože jí dochází síly.

Uvědomuji si, jak je důležité naslouchat starším lidem. Myslím, že jedním z našich úkolů je myslet na své okolí, na lidi kolem sebe a navzájem si pomáhat. Nechci, aby nemocní, staří či lidé na ulici zůstávali osamělí. Vážím si tedy toho, že mě otec Miloš požádal, jestli bych si vzala na starost návštěvy našich seniorů a nemocných farníků.

Současná epidemiologická situace mi nedovolila dříve rozjet tuto službu, ale upřímně doufám, že již budu moci pravidelně navštěvovat naše starší farníky a být s nimi v kontaktu. Mým cílem je jim poskytnout trochu podpory a útěchy, ale zároveň se o nich dozvědět něco více–jejich záliby, obtíže, jestli s něčím nepotřebují pomoct. Jsem moc ráda, že v této těžké době naše farnost nezapomíná na své okolí a snažíme se najít způsoby, jak pomoci tam, kde je potřeba.

Všechny moc zdravím a přeji vám hodně sil do nadcházejícího roku.

Majda