Technická správa kostela

Jsem moc rád, že jsou pryč časy, kdy pan farář automaticky všechno uměl a do všeho mluvil. Ono to někdy možná vypadá stejně i dnes, zejména když kněz urputně trvá na svém, a to i přes jiné názory ostatních lidí. Je však rozdíl, zda se jedná o pastorační anebo o technické věci. Zde by měl ve vší skromnosti přijmout nejen názory, ale i rady někoho, kdo tomu opravdu rozumí. Někoho, jako je Josef MÁRA:

V říjnu roku 2018 jsem byl osloven otcem Milošem s prosbou o technickou správu kostela, na kterou jsem kývl. Jsem moc rád, že jsme mohli s mojí ženou a našimi třemi dětmi pravidelně navštěvovat bubenečskou farnost, než jsme se v září minulého roku odstěhovali mimo Prahu. Ač sám nejsem katolík, byl jsem vychován za komunistické totality v rodině svědků Jehovových, snažil jsem se překonat za velké pomoci mojí manželky Petry svoje předsudky. Ve své životní cestě hledání Boha a pravého křesťanství, cítím v bubenečské farnosti úžasný pokus o vytvoření božího království na zemi, kterému fandím a chci být nápomocen.

Profesí jsem stavební projektant převážně občanské výstavby. Přijmout úkol pro mne znamenal nejprve se seznámit s technickým stavem kostela, nejen vizuálně, jak ho vidíme všichni, ale i z jiných třeba písemných zdrojů. Velkou pomocí pro mne je pan Kopka, který dlouhá léta pečoval o tento kostel a řekl mi mnoho zajímavých věcí. Dále je mým spolupracovníkem Prokop Sedláček, s nímž společně děláme vše, co je potřeba. Otevřeně přiznáváme, že starat se o stavbu kostela, je něco specifického, ale snažíme se tuto výzvu přijmout a nějak se s tím poprat.

Mojí vizí je propracovat se postupem času k pohodovému chodu kostela v tom smyslu, aby se otec Miloš mohl spolu s farností věnovat duchovní práci a aby technické věci musel řešit co nejméně. Rád bych, aby se kostel dostal do stavu, kdy budeme předvídat možné problémy, budeme na ně reagovat, a tím se vyhneme „hašení požárů“ na poslední chvíli. I když se samozřejmě ani tomu u takto složité a staré stavby někdy nevyhneme.

Nyní jsme ve stavu, kdy máme krásně opravenou barokní faru a naše pozornost se pomalu přesouvá ke kostelu. Samozřejmě je potřeba ještě vydechnout a nabrat síly po náročné rekonstrukci fary, ale myslím si, že kostel by se někdy v budoucnosti měl skvět hlavně uvnitř stejnou čistotou a krásou jako naše fara. Za sebe vidím jako důležité nechat si připravit architektonickou koncepci toho, jak by měl kostel spolu se souvisejícími pozemky vypadat, a potom ji začít postupně krok za krokem naplňovat.

Stran aktuálního technického stavu mohu zmínit následující body. V plánu je začít sakristií včetně jejího vybavení a mobiliáře. Elektroinstalace včetně rozvaděče je ve stavu, kdy čeká na kompletní rekonstrukci a následnou revizi. Je nutno nově vyřešit vytápění kostela. Současné plynové klimatizační topení je již technicky zastaralé a svými zplodinami způsobuje šednutí vnitřní výmalby kostela. Je třeba myslet i na řešení prasklin a trhlin. Ve schodech na kůr a půdu řešit červotoč. Finální nové vymalování kostela přijde na závěr. A jako poslední bod by bylo vhodné případně vyměnit a graficky sladit koberce.

Těším se na dobu, kdy na tom kostel bude technicky jako fara a my budeme jen v uvozovkách měnit žárovky.